|
|
|
|
Letecká amatérská asociace České republiky
Když přišly změny roku osmdesátého devátého, sešli se 6. prosince v Praze příznivci sportovního a ultralehkého létání, aby začali hledat cestu jak dál a mohli vystoupit z úřady vnucené ilegality. Rozhodli se, že chtějí sjednotit všechny amatérské stavitele a piloty, že dají všemu jejich konání řád, a shodli se také na tom, že „marně čekali na podporu od Aeroklubu Svazarmu, která příliš dlouho nepřicházela...“ Do čela brzy nato ustaveného přípravného výboru vznikající organizace byl na jednání v Liberci vybrán rogalista Petr Tuček a kromě jiných v něm pracovali S. Fiala, technik Ing. Ĺudovít Packo a amatérský stavitel Petr Mára. 17. března 1990 se pak v Brně sešla, za účasti dvou set delegátů zastupujících již pracující kluby, svazy i neregistrované skupiny, ustavující konference Letecké amatérské asociace Československa. Ta se představila jako nezávislé sdružení občanů, zabývajících se konstrukcí, stavbou, renovací a provozováním letadel včetně letadel ultralehkých, závěsných kluzáků a padákových kluzáků. Do čela českého svazu závěsného létání byl zvolen Ing. Václav Chvála, slovenského Ivan Pecháček, předsedou federálního svazu ultralehkých letadel se stal Miroslav Staněk a s ním pracovali Jaromír Fráňa a Petr Mára. V čele celé LAA stanul Petr Tuček, místopředsedou byl Ing. Jozef Hrušovský. S nimi pracovali i další známí příznivci amatérského létání, hlavním technikem se stal Ing. O. Olšanský, CSc. Všichni měli před sebou velké cíle a neváhali pro ně pracovat. Šlo jim o naplnění sloganu „Létání pro radost“, to je létání bez zbytečných byrokratických zábran, létání opírající se o práva i odpovědnost jednotlivce. Zásady, jež platí i nyní. V roce 1990 se začínalo z ničeho - začínali se však hlásit a získávali oprávnění první piloti a první UL letadla.
Dne 26. března 1990 schválilo Federální ministerstvo vnitra organizační řád asociace a 25. února 1991 udělilo Federální ministerstvo dopravy souhlas s prozatímním leteckým provozem LAA. Členové asociace zpracovali první provozní směrnice, technické předpisy i výcvikové osnovy. Na Rané u Loun, v Nymburku, Žatci, Přerově, Podhořanech i jinde se konaly první oficiální slety ultralehkých letadel a v květnu 1991 úspěšně proběhla v Praze-Chuchli a v Pardubicích Aviatická pouť Ing. Jana Kašpara, v jejímž rámci přelétla skupina ultralehkých letadel z Pardubic na chuchelské dostihové závodiště. Piloti LAA tak zopakovali slavný let českého aviatického průkopníka, po němž nesla akce jméno.
V roce 1993 pořádala LAA mistrovství Evropy v létání na UL letadlech, na němž v kategorii jednomístných přenášením těžiště řízených ultralehkých letadel (motorových rogal) získal zlatou medaili Ing. Tomáš Suchánek.
Po rozdělení Československa měla LAA České republiky na pět tisíc členů a počet aerodynamicky řízených „klasických“ ultralehkých letadel se blížil třem stům. Pro srovnání, v roce 1995 to už bylo přes pět set letadel, v roce 2000 téměř 1 400 „klasických“ ultralehkých letadel a v roce 2006 více než 1600 letadel. Co se týče pilotů sportovních létajících zařízení, na konci roku 2006 registrujeme více než šest a půl tisíce aktivních pilotů létajících na sportovních létajících zařízeních - to je na závěsných kluzácích, motorových závěsných kluzácích, padákových kluzácích, motorových padákových kluzácích a také na ultralehkých vírnících a vrtulnících, o jejichž správu se LAA ČR rovněž stará.
Oficiální web Letecké amatérské asociace: www.laacr.cz
|
|
|
|